VÁNOČNÍ ZAMYŠLENÍ: Ostravský Challenger Cup trochu jinak – a s odstupem. Trochu nad věcí, když jinde k nejvýznamnější letošní gym soutěži v ČR mlčí

Může vám to přijít divné, že se na Štědrý den vrátíme nyní na stránkách serveru (nejen) gymnastických sportů PROGYM.CZ, k soutěži, která proběhla 1. – 4. prosince. Jenže: ostravský Challenger Cup alias modifikace Světového poháru, to je, ať chcete či ne, nejvýznamnější mítink jednoho z pilířových olympijských sportů, sportovní gymnastiky, v ČR. V roce 2011 určitě. Ale – je to i nejprestižnější mítink? Ve srovnání – například- a shodou okolností také s mimopražskou, s ostravskou Zlatou tretrou v případě čs. atletiky je Grand Prix Ostrava nuzná jak Ježíšek v Betlémě. Ovšem betlémské dítko budí celosvětový rozruch; už 2 tisíce let. Zatímco ke GPO – Challenger Cupu se dosud, alespoň ne oficiálně a veřejně, na stránkách ČGF dosud nepřihlásil, neozval.  A měl na to už více než 2 týdny… Žádné výsledky, zpravodajství, žádná diskuse… Takto viděno: propagační fiasko. Nevyužitá šance. A nezaslouží si to ani jinak přičinliví, pilní organizátoři, ani naši nejlepší reprezentanti…

… olympionici z Pekingu Pálešová s Konečným, které už v lednu čeká v Anglii poslední kvalifikace kdo s koho o postup na OH 2012…

A tak se ke Grand Prix Ostrava vracíme v komentáři, který vyjadřuje jak názor autorů (kterým láska ke gymnastickému sportu poznamenala život a mítink rozhodně neglosují zatrpkle), tak názor redakce. Přijměte ho jako námět k diskusi. Co na tom, že jsou tu dny vánoční… Když jsou to dny p r a c o v n í, plně tréninkové;, a to nezbytně, zrovna pro Pálešovou a Konečného, dva top reprezentanty tohoto sportu, pár dnů před olympijskou kvalifikací.

Na +svěťáku+ v Ostravě, přesněji v porubské hale SAREZA, jsme byli mezi diváky. Vzdor loňské organizační blamáži s Grand Prix Ostrava, se naštěstí Světový pohár do Ostravy vrátil.  Třebaže už s jinou mezinárodní nálepkou (podobně jako měsíc předtím v chorvatském Osijeku, předtím ve slovinském Mariboru atd.) - pod oficiálním názvem seriálu Challenger Cup. A nyní se u nás ukázalo, že sice skromně, ale přesto se dá i v České republice udělat docela slušná soutěž s programem na všech nářadích.

Budeme -li hodnotit sportovní výkony, musíme konstatovat v hale samotné klady i zápory. Klad velký, alespoň pro nás: že pomalu odepisovaný olympionik z Pekingu 2008, pražský Martin Konečný, ukázal Ostravě (a televizním divákům) soustředěný výkon. Který opravdu stál za to. Nikde v nemnoha odezvách (spíš jen v interním kruhu) navíc nezaznělo, že v kvalifikaci šel celý šestiboj; což je oproti ostatním startujícím specialistům docela "záhul". Konečně z tak trochu +rozmazleného kluka+, jak se někomu mohlo už nějaký čas jevit, byl Pan gymnasta.

Příjemné překvapení…

Ale – byla i jiná. A nejen ta zpackaná propagace (celorepubliková prakticky veškerá žádná).

Přestože celé závodiště nejprestižnějšího čs. mítinku sportovní gymnastiky v roce 2011 ve sportovní hale v Ostravě působilo domáckým dojmem, přesto si myslím, že by mohli mít čeští gymnasté jednotné oblečení. Aby nemuseli chodit např. v mikině SK Hradčany (!?)  - a reprezentovat přitom českou gymnastiku. To by také její předáci, například mohli nastoupit ke slavnostnímu ceremoniálu v příštím ročníku třeba v pyžamu. U dam by to bylo obzvlášť atraktivní. Třeba i ve prospěch návštěvnosti, takové věci se rozkřiknou a stanou mediální senzací snáz, než jemné posuzovaní cvičebních lahůdek na nářadí samém.

Nemít společné oblečení samozřejmě není priorita priorit (tou by měl být vždy výkon sportovců, sportovci sami). Ale nemít ho na reprezentační akci, na  r e p r e z a n t i v n í  a k c i, na to je důkaz nedospělosti, polovičatosti, malých nároků. I důkaz toho, že se svazovým a reprezentačním marketingem není něco v pořádku. A už sakramentsky dlouho! Koukněte se kolem – to se nestane nejen reprezentaci ČR při finále tenisového ženského FED Cupu, ale třeba už ani naší mladé reprezentaci florbalu…

Ale další radost z viděného: mladý gymnastický reprezentant Jindra Panský nám po delším čase ukázal, že je velkým příslibem a na světové úrovni se nemusí ztratit.

Ačkoliv v Ostravě závodili na Světovém poháru dva nejlepší gymnasté ČR, Konečný a Panský, nějak byl obecně postrádán jejich osobní trenér Otava. Nic proti němu, odvedl ujž pro reprezentaci hodně práce. Ale: proč, proboha, se roky nedovede postarat sportovní svaz o to, aby reprezentační trenér (olympionika), lhostejno, zdali se jmenuje Otava nebo jinak, zdali je to muž či žena, neuživil bez napětí na potřebné úrovni rodinu, aniž by musel odskakovat k dalšímu zaměstnání. Nejde o Otavu – jde o systém. A další gymnastickou polovičatost… A s polovičatostí celého světového šampióny, úspěšnou olympioničku nevychováte. V žádném sportu.

A dojem z ženské či dívčí části ostravských pohárových vystoupení?

U děvčat se ukázalo, že pekingská olympionička Kristýna Pálešová v zásadě nemá konkurenci v republice. Nic nového, bohužel. Zbyla z ČR po zranění a tudíž i ostravské absenci další brněnské vysokoškolačky Jany Šikulové, na světové úrovni ve sportovní gymnastice z českých žen jako jediné želízko v ohni. Její skromné vystupování a zaujetí pro práci je doma vždy skutečně příkladné pro přihlížející diváky. Především pro gymnasty a gymnastky v žákovském věku. Pálešová se přitom nepředváděla v Ostravě na samém vrcholu formy – ten časuje na lednovou olympijskou kvalifikaci.

Vystoupení mladých sester Jáňových moc komentovat nechceme. A ostatních (nejmenovaných) už vůbec ne. Teď ne. Zmíněná děvčata jsou přesně ve fázi, kdy talent vyrůstá z dětských gymnastických plenek a čeká se, jak se mezi staršími popere. Držíme vám palce, děvčata. Přidáte-li v úsilí, můžete i nás příjemně překvapit; rádi bychom se toho dočkali. Ale…

Viděno šířeji: těch nejmladších a skutečně připravených talentů, dívek i hochů, česká sportovní gymnastika na Grand Prix Ostrava 2011 zas tak moc nepostavila. Ale ruku na srdce: má vůbec koho? Má juniorky na ještě vyšší úrovni než ženy, jak je tomu u zahraniční špičky zcela zákonité, ba povinnost?
Věru, že by nás zajímalo, jak koncepčně se pracuje v české sportovní gymnastice s mládeží. Jak se s ní cílí k nejprestižnějším olympijským kvalifikacím: na brazilské OH 2018, a snad už už i dál… Soudě podle současného stavu v čs. ženské reprezentaci, už před časem jsme zaseli dost chudě.

Budeme opakovat stále stejné chyby české sportovní gymnastiky, anebo se práce klubů i svazu přece jen stane jak vůči sobě, tak vůči reprezentaci odpovědnější, náročnější? Nikoho moc do reprezentace kromě Pálešové nyní prostě nemáme. A to je průšvih!
Příští rok je letně olympijský – a bude nejen pro gymnastické sporty sportovně nabitý až k prasknutí. Všichni budeme držet palce a pěsti Martinovi a Kristýně. Jak už při lednových světových kvalifikačních závodech ve Velké Británii, tak v letních měsících OH v Londýně.  Nechceme pochybovat ani na moment, že by se na ně neměli v kvalifikaci probít!

A doufáme, že se na podzim 2012 opět setká světová špička v porubské hale SAREZA při mítinku Světového poháru (ať už bude jeho název jakýkoliv), bude všechno nejméně o třídu, propagace o pět tříd, lepší!

Douška na konec: každý sport je svým způsobem reprezentací nás všech, celé země, ale vidět by se v něm měli především jeho skalní příznivci.  V případě gymnastiky široká a početná gym-family. Závodníci, členové jejich rodin, spolužáci, veřejnost v místě, atd. A tak bychom si přáli (třeba i jako dárek nyní na Vánoce), aby se světová sportovní gymnastika, odehrávající se na území naší republiky, dostala patřičnou propagací, interní i širokou, do gymnastické obce. Už teď je čas, přemýšlet, jak… Je přece v zájmu gymnastických sportovců od jejich nejútlejšího gymnastického věku sledovat zblízka, tedy na mítinku v ČR, ty, kteří se řadí na vrchol světového sportovního gymnastického umění.

Ještě jedno příjemné plus Grad Priox Ostrava 2011:

Jakási stagnace obtížnosti, nebo latentní pokrok působil trochu jako klid před bouří. Co však vyznělo jako naprosto reálné, co chválíme: realizaci čistoty cvičení, perfekcionalizaci prvků a triků. Ty docela výrazně rozlišovali rozhodčí při hodnocení celého cvičení. Pohybová přesnost a elegance prostě hrály prim. U děvčat navíc pohybový půvab. Tam některé gymnastky  odcvičily i na pohled tak hřmotně, že hrát jim ke cvičení mohla snad jakákoliv melodie.

Na závěr:

Grand Prix Ostravy 2011 ve sportovní gymnastice, to byla krásná podívaná; slibná i do budoucna. Byť zatím v některých parametrech skromná až na půdu (celostátní propagace -  s tím související publicita - návštěvnost atd). A nebude líp, neprobudí-li třeba právě tato jedinečná organizátorská šance (i pomoc Ostravy a kraje) ospalou,  zemdlenou, roky slabých úspěchů zmalomyslnělou gymnastickou rodinu v ČR.

A přání, povzbuzení pro sportovce a jeji trenéry: Přejeme všem trenérům hodně trpělivosti, pilné úsilí při zvyšování svých znalostí. Přejme si opět plné tělocvičny. A gymnastům a gymnastkám: především zdravíčko. A hned k němu: Cítit potřebu jít si za svým cílem. Přitom s tím, co je ve sportu nejdůležitější – s chtěním nebýt jen účastníky, ale i vítězit, vyhrávat.

(pgm, omg)

Související články:

VÍKENDOVÁ ADVENTNÍ SIESTA S FOTOGRAFEM SPORTU: Gymnasta Piasecki jako Mefisto, Konečný jako bledá tvář a skok rovnou do Únikového východu… - 11. 12. 2011

LETEM SVĚTEM SPORTOVNÍ GYMNASTIKY: A taky domovem – ukazují se na přeboru ČR Sokola talenti, bez kterých jsme nyní ustoupili z Marseille i Lince? - 5. 12. 2011

CHALLENGE CUP – MLADŠÍ BRÁŠKA SVĚTOVÉHO POHÁRU, PŘIŠEL SKORO UTAJENĚ DO OSTRAVY: Nikdo z čs. gymnastické špičky neuměl před slušnou konkurencí využít šance a vyhrát 4. 12. 2011